Nálezy tesaříka javorového v Hostýnských vrších jsou velmi řídké - spíše za poslední desetiletí pouze jednotlivé. Je znám náhodný nález imaga z lokality Skalný (709 m.).
Zmíněný vrch jsem navštívil opakovaně - dnes je to pravidelně mulčovaná louka, mladších javorů je tam poskrovnu pouze při jihozápadním okraji zalesněného vrcholu, přímo na louce je pár skupinek starších javorů, něco málo také v blízkém okolí zdejších skalních útvarů. Na těchto místech se mi ale nikdy nepodařilo nalézt požerky larev nebo výletové otvory imag. 
Podobná situace je na Svatém Hostýně , kde je ještě větší počet přestárlých javorů, které se postupně kácí. Stromy bohužel stojí na daleko více intenzivněji mulčovaných loukách než v předchozím případě. Ještě dobře pamatuji, že se tam kdysi tradičně pásly ovce. Moderní mulčování negativně a nevratně ovlivňuje spoustu biotopů, je zkázou nejenom pro vzácné druhy motýlů a jiného hmyzu žijící na bylinách, ale jak je vidět - také pro větší druhy stromových tesaříků se specifickou bionomií. Javory na takových místech pouze 'přežívají' - pochopitelně nevymlazují a v jejich blízkém okolí se z těch samých důvodů nevyskytují přirozené mladé semenáčky javoru klenu. Netvrdím, že na takových místech tesařík vůbec nežije, ale zcela určitě to není jeho přirozené prostředí výskytu.
Ostatně, nalezení larev v areálu Hostýnských vrchů je velmi obtížné, ne vždy se toto hledání stane úspěšným. Připomenu též, že je třeba si dát pozor na správné určení druhu javoru - v Hostýnkách roste na podobných biotopech docela hojně i javor mléč. 
Oba druhy se dají rozeznat velmi dobře - podle tvaru listu, popř. podle jinak utvářeného tvaru plodů - dvounažek.
V podstatě už poslední možnosti nalezení larev a požerků jsou ve skupinách mladých javorů (o průměru kmínku od 5 až po max. 10 cm) při krajích a hlouběji vně prosluněných mladších řídkých lesíků, na maloplošných umělých výsecích, na okrajích starších pasek nebo na zarůstajících jedlových či smrkových školkách. Ovšem vždy musí být zajištěn dostatek slunečního světla. Javor klen je v Hostýnských vrších velmi hojný strom, ale většinou vytváří rozsáhlé zaplevelené porosty (viz okraje parkových 'úprav' na Svatém Hostýně, aj.), kde sluneční světlo proniká jen málo. Velkým problémem je absence jakékoliv pastvy ovcí nebo skotu či koní. Zvířata se většinou semenáčkům nebo tvrdým výmladkům klenu vyhnou... sekačka mulčovacího traktoru ovšem nikoli. V nižších polohách Jeseníků má tesařík velmi vhodné podmínky k životu na krajích podhorských pastvin, které jsou lemovány větrolamy. Na těchto prosluněných místech javor klen také dobře vymlazuje a dobytek jej přirozeně zbavuje jakéhokoliv zastínění. Takových míst je ale v Hostýnkách minimálně, pokud vůbec ještě jsou...neviděl jsem v poslední době žádnou rozlehlejší pastvinu ve vhodné nadmořské výšce - jen mulčované louky.
Tyto popsané skutečnosti vyjadřují ale tristní realitu o negativní proměně přírodního prostředí, která se děje velmi nenápadně - jakoby skoro nepozorovatelně i v tzv. přírodních rezervacích nebo národních parcích. Podobný statut mají přece i Hostýnské vrchy. Do důsledku vedou tyto změny k velkoplošnému vymírání druhů. Turisté sice vzdychají nad krásou přírody a pěkně posečených luk, ale málokdo z nich si uvědomí, že neviděl za celý půlden ani jediného motýla... je to dost divné. Na to vše by se určitě hodil možná nesmyslný, ale asi přiléhavý výraz - 'urbanizace přírody'.
.......
.......
.......
Za posledních 10 let se mi podařilo najít a dopěstovat z larev pouze několik imag z širšího okolí Rusavy, nález dospělého brouka se mi v Hostýnkách nikdy nezdařil. Tesařík je zde velmi vzácný, podle mých zkušeností reálná možnost nálezu imaga je velmi malá, spíše nepravděpodobná a pouze jen náhodná .. I na některých horských lokalitách v pohoří Jeseník, kde je tesařík místy i hojnější, též nedochází k nějakým zásadním hromadným nálezům dospělých brouků. Bionomie imaga není na rozdíl od bionomie larev celkem dobře prozkoumána - pravděpodobně se zdržuje výše v korunách stromů na listech, imaga určitě nesedají na květy; jednotlivé publikované údaje v literatuře o nálezech na trávě nebo na listech devětsilu v okolí horských potoků jsou podle mého mínění spíše 
důsledkem častého silnějšího větru, který imago zřejmě srazí do podrostu. Na kmínku lze asi jenom zastihnout velmi vzácně pouze jednotlivě kladoucí samice. Zdá se, že trochu podobnou bionomii imag má kozlíček Saperda similis , který je ovšem na střední Moravě nesrovnatelně hojnější než velmi vzácný tesařík Ropalopus ungaricus . V Hostýnkách je velkým problémem najít živé larvy tesaříka, natož aktivující imago. Často je po nalezení biotopu na kterém jsou zjištěny požerky larev také 
zjevně vidět, že napadená místa na javorech klenech byly ve většině případů podrobně prohlédnuty datlovitými ptáky. Následkem tohoto poškození jsou kmínky souběžně napadeny velmi agresivní stromovou houbou, která spolehlivě a rychle, a také nevratně znehodnotí živé lýko stromu pro jakýkoliv pokračující žír mladé larvy. Toto je velmi častá a specifická situace pro nižší nadmořskou výšku Hostýnských vrchů. Kmínek javoru je po takovém útoku tak oslaben, že přirozeně sesychá a samice tesaříka do něj již neklade - není
již dobře zaručeno dokončení vývoje brouka. Je i velmi pravděpodobné, že ptáci výtrusy této agresivní plísně přenášejí na svých zobácích či pařátech.
Je zřejmé, že tento druh tesaříka má díky 
své bionomii - vyvíjí se mělce pod živou kůrou javoru klenu - celkem drsné a velmi náročné podmínky vývoje. V nižších a teplejších nadmořských výškách okolo 700 metrů druh trpí mnohde velkým nedostatkem vhodných biotopů – souvislého, plně osluněného (nezapleveleného) a zdravě vymlazujícího porostu živného stromu. V horských polohách nad 1000 metrů a výše, kde se javoru klenu daří podstatně lépe, bohužel větší část přezimujících larev (kuklí se na jaře) hyne následkem silných mrazů. Tyto popsané skutečnosti jsou důsledkem relativní vzácnosti i na biotopech kde má druh příznivé podmínky vývoje larev - nikde nebyl zaznamenán žádný masový výskyt.
Vymizení pastevních lesů mělo velmi negativní vliv na populaci tesaříka. Zde na fotografii holý vrchol Skalného (709 m.) asi z roku 1940. Místo bylo v minulosti pravidelně spásáváno stády ovcí a hovězího dobytka. Dnes je vrchol zastíněný a zarostlý stromy a neprostupnou houštinou.
Pastva hovězího dobytka u Sv.Hostýna pod vrcholem Skalný - fotografie pravděpodobně z let 1930 až 1940. Vpravo na kraji lesa zřetelná skupina vzrostlých jedlí.
Ovečky na loukách u Sv.Hostýna